Tenhle způsob jara zdá se mi býti poněkud nešťastným…nejdříve místo zimy jaro, teď na jaře zase karanténa. Tentok rok je zatím opravdu zvláštní. Poslední dny s oběma kluky doma jsou trochu náročnější. Nenesu to tak špatně, jako některé jiné matky (soudě podle Instagramu), ale stejně – udělat si svojí práci s dvěma řvoucími dětmi za zády je někdy opravdu obtížné.
Ještě, že nezakázali chodit na procházky do lesa a celkově do přírody. Sluníčko už občas vyleze zpoza mraků a den se pak zdá po malém vyvětrání v zeleni o malinko snesitelnější. Na procházky si vždycky bereme nějakou malou svačinku. Tentokrát si Saša vybral jeho oblíbenou Fidorku nebo jak u nás doma říkáme “kolečko”. Oplatek, který jsem milovala jako dítě a moje děti ho teď milují ještě možná o trošku více. Výhodou je, že je Fidorka skladná a opravdu dobrá (hlavně ta čokoládovo-citronová, mňam), horší situace pak nastává, pokud si jí dítě zapomene v kapse kalhot a zjistí to po dalších dvou hodinách intenzivní hry. To máte pak o náplň odpoledne postaráno, budete škrábat čokoládu z podšívky kapsy a řešit brečící dítě nad rozmačkanou plackou místo Fidorky.
Já jsem si tajně z krabičky schovala několik Fidorek s čokoládovou náplní a polevou z bílé čokolády. To na vzpamatování se po některých “trochu” náročnějších dnech, kdy odpovíte asi 1000x na otázku proč, zhruba 100x řeknete to nedělej a minimálně 10x roztrhnete své děti z hromady, protože se rozhodly, že obě potřebují najednou zrovna tu jednu hračku z asi milionu, které mají.
Jaká Fidorka je ta Vaše nej? 🙂 Úspěšné přežití karantény přeje
Na závěr jen malé upozornění. Fotografie vznikly ještě v době, kdy nebylo povinností nosit venku roušky :).