Na začátku se vám musím k něčemu přiznat. Poprvé v deníku miminka mám strach, že se budu opakovat. Poslední měsíc byl ve znamení toho, že si Alex upevňoval to všechno, co už se dříve naučil a tyhle dovednosti ještě dále vylepšoval. Žádné velké kroky ani skoky se však za uplynulých třicet dní nekonaly.

Ani tentokrát na začátku nemůžou chybět míry. Saša váží 9250 gramů. Délku tentokrát nemůžu uvést, protože nás další kontrola u dětské lékařky čeká až za měsíc, tudíž by údaj změřený jen tak doma nemusel úplně odpovídat pravdě. Každopádně Saša na svůj věk vypadá mezi vrstevníky stále vyspěleji. Je větší, aktivnější a většinou také hlučnější.

S jeho akčností souvisí samozřejmě to, co už všechno umí. Prakticky všechen svůj čas tráví na zemi. Zde se většinou chytá umístěných předmětů (například pohovka, křeslo, židle) a neustále se o ně staví. Novinkou posledních dní je to, že se podél nich pohybuje. Dělá tedy malinké krůčky, ale zatím pouze směrem do strany. Pokud zrovna nikam nepochoduje, většinou sedí na koberci, hraje si s hračkami nebo běhá po čtyřech za mnou. Někdy si připadám, jako by měl radar a sledoval mě, abych mu náhodou na chvilku někam nezmizela. Při mém pronásledování už zvládl čvachtat v psí misce na vodu, vysypat odpadkový koš nebo svrhnout skleněné uzavíratelné lahve na olej. V posledních týdnech jsme jej začali učit i klasické dětské aktivity. Umí tedy už berany, berany, duc nebo ukázat paci paci. Na vyžádání udělá papa.

Jeho vyjadřovací schopnosti se za poslední měsíc příliš nezměnily. Stále říká mama, baba, papa, dada, gaga. Často začal dělat zvláštní hrdelní zvuky, kterými nás častuje například mezi lidmi v supermarketu a velmi jej to baví.

Ani v jídle jsme v posledním měsíci nikam zásadně nepostoupili. Stále pokračuji v přípravě příkrmů s většími kousky surovin. Vyzkoušeli už jsme například mini kolínka (těstoviny) nebo neslazený a nekořeněný jablečný štrůdl. Snažím se Alexe co nejvíce motivovat k tomu, aby se pokoušel jíst sám. Ostatně mi to nedá ani moc práce. Stále je to neskutečný jedlík, po každém pokrmu se tedy doslova sápe. V poslední době dokonce bojujeme s tím, že po návštěvách žebrá  s otevřenou pusinkou o jídlo. Přitom je samozřejmě dostatečně krmený a krásně prospívá. Stále má pět zásadních jídel za den, která doplňuju kukuřičnými křupkami, Sunar piškotky nebo nově například kouskem ovoce. Už vyzkoušej pomeranč, jablko a mandarinku. Vše naštěstí bez nežádoucích reakcí.Stále častěji by Saša rád při krmení vzal lžičkou “do vlastních rukou”. Zatím vždy to však dopadlo hodem jídla za/na sebe.

I se spánkem se toho u nás mnoho nezměnilo. Pokud je venku teplé počasí, odpočívá dopoledne 1-1,5 hodiny venku na zahradě v kočárku, odpoledne si pak zdřímne na 30 minut, noc prospí většinou celou (21:00-7:00).

Během března Lexíkovi v puse vyrostl ještě jeden další zoubek, dohromady jich už tedy má osm. Na další dva mám teď aktuálně podezření, tak uvidíme :).

To by bylo za poslední měsíc asi všechno. Jsem hrozně zvědavá, jaký bude další vývoj. Jestli stejně stabilní jako nyní nebo se opět bude hnát kupředu jako tomu bylo dříve. Jak to máte Vy u Vašich dětí? Také se jejich vývoj někdy rovnal raketě a jindy jenom pilovaly, co už umí?